Polsko jako oběť svých koloniálních ambicí

Pre tých, čo chcú viac pochopiť postoje soúčasného Poľska nie len k Ukrajine

Své objevení se na mapě Evropy moderní doby oslavilo Polsko útokem na Rusko v březnu 1919, které bylo v troskách po občanské válce a intervenci. Nehledě na téměř bleskurychlé obsazení Kyjeva, Vilna a Minska bylo pro splnění rozhodnutí maršála Pilsuckého „dojít do Moskvy a napsat na zeď Kremlu 'mluvit rusky se zakazuje!“ sil málo. Proto v červnu téhož roku dorazila do Polska 70 tisícová armáda, zformovaná ve Francii - převážně z Američanů polského původu. Na jaře 1920 poslali Francouzi své generály a zajistili do Polska dodání 1.494 děl, 2.800 kulometů, 385.500 pušek, 42.000 revolverů, asi 700 letadel, 10 milionů nábojů, 4.500 vozidel, 3 milionů un iforem, 4 milionů párů bot, spojovací techniky a léků. 

Vzápětí poté se Polsko spolu s petljurovskými bandami opět vrhlo na východ, ve snaze začlenit pod svoji správu Ukrajinu, Bělorusko a Litvu. Podařilo se mu to napůl. Byly okupovány západní Ukrajina a Bělorusko, Vilno a Vilenská oblast. V polských koncentračních táborech našly bolestnou smrt desítky tisíc zajatých rudoarmějců.

Nicméně Poláci se neomezili jen na dárky Versailleské smlouvy a zábor na východě. Pilsuckého režim, který organizoval pomocí vysílání diverzantů a teroristů nepokoje v Horním Slezsku, okupoval i tento region (spolu s Katovicemi). Nutno poznamenat, že na těchto územích žil velký počet Němců, část kterých se ocitla v polských koncentračních táborech. A tím to nekončilo. Mimo již uvedeného obsadilo Polsko i rakouskou Halič. S nástupem Hitlera k moci započalo aktivní polsko-německé sbližování. Polsko se dobrovolně ujalo ochrany německých zájmů v Lize národů, poté co z ní demonstrativně nacistické Německo 14. října 1933 vystoupilo. A již tehdy se v praxi začala naplňovat Hitlerova slova, napsaná v 20. letech: „Začínáme tam, kde jsme se zastavili před šesti sty lety. Končíme s věčným germánským tažením na jih a západ Evropy a upíráme své zraky na země na východě. Ale když mluvíme o nových zemích v Evropě, máme na mysli především Rusko a jemu podřízené příhraniční státy.“

Důležitým mezníkem při formování fašistického Německa bylo uzavření 10-leté německo-polské dohody „O přátelství a vzájemném neútočení“, podepsané 26. ledna 1934. Tento dokument byl doplněn o smlouvu o obchodu a mořeplavbě, a o jednotlivé dohody o otázkách tisku, rádiového vysílání, filmu, divadla atd. Předjímalo se zachování platnosti paktu i v případě, že jedna ze smluvních stran vstoupí do válečného stavu se třetími státy.

Z tribuny Ligy národů polští diplomaté ospravedlňovali porušování Versailleské smlouvy a Locarnské dohody Hitlerem, ať již zavedení všeobecné branné povinnosti Německem, zrušení vojenských omezení, nebo vstup hitlerovských vojsk do demilitarizovaného Porýní v r. 1936.

V platnosti zůstaly i „zvláštní vztahy“ Polska s ještě jedním členem fašistické osy - s Japonskem, zahájené již v letech rusko-japonské války, kdy polský revolucionář Pilsucký spolupracoval s japonskou rozvědkou. Když na podzim 1938 Liga národů přijala rezoluci o zavedení sankcí vůči Japonsku, v souvislosti s japonskou agresí vůči Číně, polský velvyslanec v Tokiu, hrabě Romer, jako první ze zahraničních představitelů 4. října sdělil japonské vládě, že Polsko tuto rezoluci dodržovat nebude.

Na podzim 1938 se Polsko spolu s Maďarskem, a pod patronací Německa, maximálně aktivně účastnilo okupace Československa (Berlín potřeboval pomoc Polska a Maďarska, neboť to agresi dávalo nádech mírotvorné akce - ve stejném duchu, jako když USA a NATO bombardovaly Jugoslávii a „zachraňovali“ kosovské Albánce). A to v situaci, kdy samotní Poláci měli vážné problémy s německými územími, nezákonně zabranými a násilně drženými. V důsledku všech těchto válek a konfliktů mělo Polsko v r. 1939 teritoriální problémy se všemi svými sousedy.

Ale co sousední země! Polsko, považujíce se velmoc, snilo o afrických koloniích! „Životní prostor“ nepostačoval. Od počátku roku 1937 začali Poláci s rozsáhlou masáží na téma své nespokojenosti s řešením koloniálních otázek. 18. dubna 1938 Polsko velkolepě oslavilo Den kolonií. Nabubřelý patos byl doprovázen šovinistickými demonstracemi požadujícími, aby bylo velkému polskému národu přiřknuto více zámořských kolonií. V této souvislosti byly v kostelech pořádány okázalé mše. V kinech se promítaly filmy s koloniální tématikou. 11. března 1939 byl zveřejněn celý program koloniální otázky.

V té době mělo Polsko i své vnitřní kolonie - západní Ukrajinu a Bělorusko. Ve vztahu k okupovaným územím byla prováděna tvrdá politika popolšťování. Čištění tak zvaných východních kresů od cizáků, za které byli považováni židé, Ukrajinci a Bělorusové, prováděl polský režim s pravověrným přesvědčením. Na poli antibolševismu rozkvetl živočišný antisemitismus. Ve městech byly úřady vyvolávány židovské pogromy, po německé okupaci Polska budou pak společné německo-polské hlídky odchytávat židy.

Vzhledem k nepřátelskému vztahu místního obyvatelstva k polským okupantům začali posledně uvedení (tedy Poláci) vytvářet tzv. oddíly občanské sebeobrany, které střílely a upalovaly lidi v domech, vyřezávaly na těla zajatců a raněných hvězdy. Totéž budou o něco později provádět i hitlerovci.

Po zavraždění šéfa polského ministerstva vnitra Perackého ukrajinskými nacionalisty, 17. června 1934, byl na příkaz Pilsuckého nedaleko od tehdejší hranice se SSSR, v Bereze-Kartuzskoj, otevřen koncentrační tábor pro politické vězně. Nebyl to obyčejný tábor smrti, ale místo, kde člověka odrovnávali morálně a fyzicky v poměrně krátké době, kdy byl tvrdě zesměšňován, neustále mlácen, a časem ubit k smrti.

„Kresy vschodnyje“, jak Poláci nazvali území Běloruska a Ukrajiny, byly agrárně-surovinovým přívěskem jejich země, a sloužily ještě jako zdroj kanonfutru. Přičemž jeho použití plánovali stateční šlechtici nejen na Východě, ale i na Západě. 18. srpna 1939 polský velvyslanec v Paříži J. Lukasevič v diskusi s francouzským ministrem zahraničí J. Bonnem neohroženě řekl: „Ne Němci, ale Poláci vtrhnou do hloubi Německa v počáteční dny války!“ „...Oděni do ocele a brnění, hnaní Rydz-Šmiglym, budeme pochodovat na Rýn.“ - to se v těch dnech vyzpěvovalo ve Varšavě.

(Pre tých, ktorí chcúí lepšie pochopiť postoje súčasného Polska nielen k Ukrajine )

Celkově se polští huláni již připravovali na „chopení se“ kopí a šavlí. Nicméně z jakéhosi důvodu již za několik dní tito udatní kavaleristé (nejlepší v Evropě!) upachtěně „mydlili“ německé tanky. A když se konečně přesvědčili, že nejsou z překližky, odevzdali „pravým árijcůmô" zemi „od moře k moři“ po dvou týdnech a dvou dnech.

V první den války zmizel z Varšavy polský prezident Mošcickij. 4. září si začala balit kufry celá vláda a 5. vzala roha. Polští důstojníci se nenechali svým „bardzo prentko“ zdrhnuvším velením zahanbit. Co bylo pak je dobře známo. Polsko padlo a stalo se obětí vlastních nepřiměřených ambicí. Nutno přiznat, že část Poláků pak statečně proti hitlerovcům bojovala.

Nepředpojaté pochopení minulosti by bezpochyby velmi pomohlo i dnešní polské elitě, která hrdě umisťuje své kořeny do tohoto meziválečného období a svorně vlepuje do historických kronik nově napsané stránky a zacpává si uši, aby neslyšela trpké žádosti potomků o pokání a omluvu za utrpení přivozené jejich otcům a dědům, a jen nenávistně syčí a ukazuje na jiné.

Nikolaj Mališevskij

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/

Dôvetok Slovenského slova (23.09.2015)

Ak sme si prečítali to, čo je uvedené vyššie, musí nám byť jasné, že Poľsku sa veriť nedá. Paňstvo má opäť mocenské ambície a radšej bude spolupracovať (či kolaborovať) so Západom, ako so svojimi partnermi s Vyšegrádu. Už sa vidia ako tretí vrchol trianglu šéfujúceho Európe. Z*dá sa, že im chýba historická pamäť. Šidlo sa, pri riešení problému masívnej invázie migrantov, z vreca vykľulo a nám nezostáva nič iné, než dôkladne sa z poľského podrazu poučiť.

COVID-19 - Slovensko - aktuálny stav

Informáciu o mieste a počte chorých získate pohybom kurzoru myši.


ukradnuté kosovo


európa na rázcestí ...

náhodný výber článkov

Tlačová konferencia premiéra Roberta Fica na úrade vlády

 Desiatky trestných oznámení eviduje polícia po bezprecedentných sexuálnych útokov počas novoročných osláv v Nemecku.

Matica v Dunajskej Strede? Áno

Názov mesta „Dunajská Streda“ súvisí s trhmi, ktoré sa tu konávali v stredu.

Bez servítky o vymývaní mozgov, utečencoch a ďalších témach

Známy milionár a milovník žien Boris Kollár nepotrebuje byť politicky korektný.

Čínsky jüan sa v nasledujúcom roku stane svetovou rezervnou menou

V peruánskej Lime, kde sa koná výročné rokovanie Medzinárodného menového fondu a Svetovej banky, je čoraz jasnejšia tendencia, že čínsky jüan sa na budúci rok stane svetovou rezervnou menou.

captcha