Slovensko poráží československou ideologii

Jak český tisk v 1944 (před 73. lety)přistupoval k 5. výročí založení samostatného Slovenska

Je třeba též říci, že za pět let trvání samostatného státu dokázalo Slovensko své právo na vlastní a svobodný stát, který je dnes hospodářsky například stejně významný jako předválečné Švýcary. Ve styku s Říší včetně Protektorátu se jeví zahraniční obchod Slovenska v dovozu 76,9% a ve vývozu 72,2%. V roce 1940, pozdější čísla se mi nepodařilo opatřit, byla zahraničně-obchodní bilance Slovenska aktivní 302 mil. slovenských korun. V roce 1941 bylo vyvezeno ze Slovenska 26.995 kusů hovězího dobytka, 4982 koní, 7839 telat a 16.142 ovcí, kterýžto vývoz se stále zvyšuje. Ročně se vyrobí na Slovensku asi 150.000 tun celulózy a celé tři čtvrtiny se vyvážejí, cementu se vyveze ročně 11.000 vagonů, vyvážejí se magnezitové výrobky, mramor, chemické výrobky a mnohé jiné. Na Slovensku není vůbec nezaměstnanost, naopak se dnes pociťuje nedostatek odborných dělníků. Na Slovensku se staví nové dráhy, silnice, úřední budovy, zařizují se nové továrny, zvyšuje se rozměr osevné půdy, regulují se vodní toky a staví se nové lodi pro dunajskou plavbu. Nezapomínejme i na slovenské léčebné prameny a na klimatické lázně, jichž má Slovensko při svém prostoru pouhých 38.004 km čtv. 54, a 57 turistických středisk pohádkové krásy s 794 hotely, 227 penzionáty a 157 turistickými hotely, mimo 31.000 soukromých bytů. V době konjunktury zaznamenával cestovní ruch obrat 300 mil. Ks a ještě v roce 1940 - tedy již za války - bylo ve slovenské bilanci v cestovním ruchu zaznamenáno 50 mil. slovenských korun.
(Poznámka: Priemerná mesačná mzda na Slovensku v 1944 bola v prepočte na Euro, 1 400 Eur.)
Slovensko dělá moudrou hospodářskou politiku, průmyslu a obchodu se daří dobře. Lid žije klidně a spokojeně, snad nejlépe ve střední Evropě, sociálně si stojí velmi dobře a politicky dokázal nalézt mezi prvními jedinou možnou cestu v dnešní Evropě.
Není tudíž divu, že nikdo na Slovensku netouží po obnově starých časů demokratického odstrkování a bídy, zvláště když se nedávno ozval hlas z Londýna, že „nebudou vyhledáváni ti, kdo v kritické chvíli zradili svatou věc republiky". Kam tato slova byla adresována, je jasné. Nechceme tvrdit, že nás svého času slovenský postoj nezarmoutil, ale nemůžeme také dnes zamlčet, že se neradujeme ze zdárného vývoje mladého státu, který tak příkladně plní povinnosti k evropskému souručenství.
Slovensko nám dokázalo nemožnost nějakých československých ideologií a svým příkladem poráží emigrantské plány, které stejně jako Slovákům, tak nám i Čechům nemohou přinést nic dobrého.

"Nové Slovensko" (Polední list, 9. 3. 1944):

Při každé cestě na Slovensko si uvědomuji, jakým velkým omylem bylo, když neblahá centralistická pražská politika nedovolovala Slovákům, aby sami řídili svou zemi a aby vedle nás šli svou vlastní cestou. A kdykoli se zastavím před bratislavským pomníkem našeho velkého krajana Msgre ThDr. Aloise Kolíska, který byl řadu let profesorem bratislavské katol. bohoslovecké fakulty, vždy lituji, že jsme neměli podobných lidí na Slovensku více. Kdo ví, jak by se byl osud utvářel, kdybychom byli posílali na Slovensko takové šlechtené a slovenský národ upřímně milující duše, jakou byl Msgre Kolísek. Ale to jsou jen vzdechy a vzpomínky, které nemohou nic změnit na skutečnosti.
Slovenská republika, samostatný slovenský stát, oslavuje páté výročí své samostatnosti.
voboda přinesla slovenskému národu větší možnosti, ale též velké úkoly a povinnosti. Poměry po 14. březnu 1939 byly velmi těžké. Byla to doba revolučního kvasu a lehko se mohla proměnit v anarchii. Nic podobného se však nestalo. Od prvního dne byl na Slovensku pořádek a důstojný klid. Organizování nového státu se dělo vývojově, obezřetně, krok za krokem. Přihlížeje k již získaným výsledkům je třeba říci, že si slovenští státníci dobře vedli a že mohou být dnes po pěti letech spokojeni. Nebyly to úkoly malé, s nimiž se potýkali. Byly rázu politického, hospodářského státu. K tomu hned na začátku budování vypukla válka. Slováci se ji činně účastnili proti bývalému Polsku a v roce 1941 vstoupili po boku Říše do války proti SSSR, jak jinak nebylo ani možné očekávat od národa, který se již v roce 1936 památným Piešťanským manifestem vyslovil proti bolševismu a souhlasil s protibolševickým postojem mocností, sdružujícími se v paktu proti kominterně.
Během pěti let samostatnosti se projevila síla historické tradice. Slováci, kteří nikdy nenáleželi k zemím koruny české, jejich dějiny nesplývají s českými dějinami, dovedli rychle nalézt sami sebe a dovedli se oprostit od dřívějších vlivů. Jdou vlastní cestou, vyhovující jejich povaze a možnostem, které jim dává jejich země. Právo na svou existenci v samostatném státě si vybojovali v pravém slova smyslu a dále za něj bojují.
Pracovitost a vytrvalost Slováků je obdivuhodná. Vybudovali si vzorné úřady, skvělou armádu, mají dokonalý průmysl a hospodářská bilance státu je více než uspokojivá. Sociální opatření a zařízení si zasluhují pozornost. Lidově a prostě řečeno: dělají to dobře. Rozšířili železniční tratě, takže dnes má Slovensko 2,589.713 km železnic. Jen v roce 1941 bylo dáno do provozu 111,3 km nových silnic a další silnice se staví. Postaveny byly nové státní budovy, úřadovny, školy, tisíce domků pro dělníky a tisíce obytných domů ve městech. Vybudovány byly nové hydrocentrály, aby nebylo třeba kupovat uhlí v cizině, protože slovenského hnědého uhlí není dostatek. Dřevařský průmysl má nyní 900 závodů. Velkého pokroku bylo dosaženo ve výrobě potravin a poživatin, zvýšena byla těžba železné a manganové rudy, využito bylo zemních plynů. Člověk má prostě dojem, že je v nějakém novém světě, a nedovede si vysvětlit, proč v minulosti muselo tolik Slováků hledat chléb v daleké cizině, když se mohou doma všichni dobře živit, když se všemu dobře daří. Přitom se nelze vymlouvat na nějakou válečnou konjunkturu, protože právě válka připravuje Slovenskou republiku o miliónové příjmy, jednak z cizineckého ruchu, jednak z průmyslu.
Zdroj: Antonín J. Kožíšek, spisovatel; žurnalista; korespondent pařížských listů, člen Academie des Muses v Paříži
Poznámka slovenského  slova: Tento dobový text uverejňujeme preto, lebo súčasné oficiálne pramene, limitované politikou, nevidia na 1. Slovenskej republike nič pozitívne. Uverejnením tohto textu sa neztotožňujeme so životom a činnosťou jeho autora. 

• Predch.
• Nasl.